Michal Basl /EDI specialista/

Zaměstnání v AIMTECu je moje první skutečné zaměstnání. Říkám skutečné, protože jsem před tím pracoval 15 let v malé rodinné firmě. Měli jsme necelých 20 zaměstnanců, takže to úplně maličká firma nebyla, ale šéfem byl můj otec a mezi zaměstnanci jsem byl já i s bratrem.

Takže když jsem měl nastoupit do cizí ,„skutečné“ velké firmy, měl jsem obavy, jak to tam bude vypadat.

Dneska vím, že z jedné rodinné firmy jsem pouze přešel do jiné, větší, ale také „rodinné“. Kultura a vztahy uvnitř firmy se v podstatě nezměnily, a není to jen o „tykačce“, jak je dnes zvykem po vzoru angloamerických firem. Každý si pamatujeme na výuku cizích jazyků ze školy, já se učil ruštinu a francouzštinu a ani jedno mě nebavilo.

Když jsem přišel do AIMTECu, začal jsem se učit na soukromé jazykovce angličtinu, protože jsem ji potřeboval pro komunikaci se zahraničními kolegy a později i se zákazníky a jejich partnery. Nevím, jestli o sobě dneska můžu říci, že umím anglicky, ale domluvím se. Jezdím pravidelně do Německa, kde běžně s tamními kolegy komunikuji anglicky a pomalu nasávám němčinu. E-maily, telekonference, vše anglicky, se zákazníky po celém světě, v minulém roce jsem se dokonce dostal pracovně i do americké pobočky SAP v Atlantě.